Shrnutí

Obchodní cla a související nejistota přispěly během první poloviny roku 2025 k výrazným výkyvům hospodářské aktivity a jejímu uspíšení, zejména v Irsku. Odeznívání těchto faktorů ve druhé polovině roku by mělo přinést další volatilitu, která znesnadňuje interpretaci signálů o základní dynamice hospodářství eurozóny. Odhlédneme-li od volatility způsobené výkyvy údajů o Irsku, hospodářský růst ve zbytku eurozóny byl stabilnější a očekává se, že tomu tak bude i ve druhé polovině roku. I když nová obchodní dohoda mezi USA a EU přináší vyšší cla na vývoz z eurozóny do Spojených států, v oblasti obchodní politiky pomohla snížit nejistotu. Později ve sledovaném období by měl hospodářský růst v eurozóně za podpory několika faktorů posilovat. Rostoucí reálné mzdy a zaměstnanost spolu s novými vládními výdaji na infrastrukturu a obranu (zejména v Německu) by měly posílit domácí poptávku v eurozóně. Dále se předpokládá, že výhled hospodářského růstu podpoří také méně restriktivní podmínky financování, které odrážejí především nedávná měnová rozhodnutí, a oživení zahraniční poptávky v roce 2027. Průměrné meziroční tempo růstu reálného HDP by mělo dosáhnout úrovně 1,2 % v roce 2025, 1,0 % v roce 2026 a 1,3 % v roce 2027. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z června 2025 byl výhled růstu HDP pro rok 2025 revidován o 0,3 procentního bodu směrem nahoru, což odráží lepší aktuální údaje, než se očekávalo, a přenosový efekt revizí údajů za minulá období. Vzhledem k tomu, že ne všechna překvapivá data se týkají výraznějšího uspíšení hospodářské aktivity oproti předpokladům, očekává se ve druhé polovině roku pouze částečná kompenzace. Posílení eura a slabší zahraniční poptávka (částečně související s poněkud vyššími sazbami oproti předpokladům v červnových projekcích) vedly pro rok 2026 k revizi o 0,1 procentního bodu směrem dolů. Projekce pro rok 2027 zůstává beze změny.^[1]

Výhled inflace odpovídá tomu, že se inflace stabilizuje poblíž 2% střednědobého cíle. Celková inflace, měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP), by měla po zbytek roku 2025 kolísat poblíž 2 %, v roce 2026 klesnout na 1,7 % a následně se v roce 2027 zotavit na úroveň 1,9 %. Pokles v roce 2026 odráží další postupné uvolňování neenergetických složek, zatímco růst cen energií by měl zůstat volatilní, ale v horizontu projekcí by měl vzrůst, částečně v důsledku zahájení systému EU pro obchodování s emisemi 2 (ETS2) v roce 2027. Očekává se, že ceny potravin zpočátku i nadále porostou rychleji, neboť se projeví zpožděné dopady dřívějšího růstu cen mezinárodních potravinářských komodit. V letech 2026 a 2027 by však růst měl zmírnit na úroveň mírně nad 2 %. Inflace měřená HICP bez započtení energií a potravin (HICPX) by měla klesat s tím, jak poleví mzdové tlaky a zmírní se růst cen služeb a jak se posilování eura projeví v cenovém řetězci a omezí růst cen zboží. Očekává se, že nižší růst mezd vyplývající z již realizované kompenzace ztrát reálných mezd v minulosti a oživení růstu produktivity povedou k výrazně pomalejšímu růstu jednotkových mzdových nákladů. V porovnání s projekcemi z června 2025 byl výhled celkové inflace měřené HICP revidován pro rok 2025 i 2026 o 0,1 procentního bodu směrem nahoru. Důvodem jsou vyšší aktuální údaje o cenách energetických komodit i předpoklady o jejich budoucím vývoji a také zpožděné účinky vyšších cen mezinárodních potravinářských komodit, které více než kompenzují posílení eura. Očekává se, že v roce 2027 budou převládat zpožděné účinky posilování eura, což povede k revizi o 0,1 procentního bodu směrem dolů.